Československé opevnění

Opevnění v prostoru obce Slup

Jihomoravská obec  Slup je z pohledu budování obrany na konci třicátých let minulého století pozoruhodná především množstvím dochovaných objektů lehkého opevnění, které se nacházejí v těsné blízkosti obytné zástavby. Pohraniční území od Znojma po obec Hrádek armádní důstojníci rozdělili z taktických a organizačních důvodů na tři stavební úseky, které obdržely označení Znojmo 7/I, 7/II a 7/III. Do září roku 1938 se v rámci těchto úseků podařilo stavebním firmám vybetonovat celkem 121 objektů lehkého opevnění vz. 37 (LO vz. 37). Ve výběrovém řízení na výstavbu LO zvítězila pražská stavební firma Karfík a Hvězda. Ředitelství opevňovacích prací zadalo výstavbu objektů LO vz. 37 v úseku Znojmo 7/I dne 28. června 1937, v úseku 7/II dne 2. října 1937 a v úseku 7/III pak 16. března 1938.

Úsek Znojmo 7/I čítal celkem 50 pevnůstek vz. 37 a začínal u obce Hnanice, pokračoval přes obec Šatov, Vrbovec až na úroveň Strachotic, kde navazoval na úsek Znojmo 7/II. Úsek 7/II tvořilo celkem 59 objektů LO. Linie vedená od Znojemské přehrady podél levého břehu Dyje přes Krhovice a končí zhruba na úrovni obce Oleksovičky.  V námi popisovaném prostoru obce Slup a jejího bezprostředního okolí jsou to právě objekty úseku 7/II, které se v počtu 13 pevnůstek nachází na polích severně a jižně od obce. Poslední úsek Znojmo 7/III je pouze doplňujícím úsekem, který čítá 12 objektů LO vz. 37. Tyto měly vhodně vyplňovat hluché prostory obrany v prvním sledu pevnostní linie. Vojenský stavební dozor ve všech třech úsecích vykonával por. Pěch. Ladislav Opatřil.

Výstavbu opevnění na hranicích tehdejšího Československa si vyžádala mezinárodní situace třicátých let minulého století, která se zásadním způsobem začala zhoršovat po nástupu Adolfa Hitlera k moci v sousedním Německu. Tehdejší představitelé mladého Československa velmi intenzívně pracovali na koncepci obrany státu, který měl jednu z nejdelších hranic s Německem - pozoruhodných 1545 km. Po tzv. anšlusu (připojení) Rakouska 13. 3. 1936 se délka hranice s Hitlerovou říší ještě prodloužila – na plných 2103 km. Pro obranu republiky se z různých uvažovaných alternativ jako nejvhodnější jevila kombinace silného opevnění a moderní vysoce pohyblivé armády. Pevnostní systém měl zastavit nebo výrazně zpomalit vpád nepřátelských vojsk, získat čas pro mobilizaci sil vlastních i spojeneckých, umožnit kryté manévrování a nástup vlastních jednotek do určených pozic, nebo vytvořit prostor pro další politické řešení situace.

V letních měsících roku 1936 došlo k zahájení opevňovacích prací na asi 150 km úseku jihomoravské hranice od česko-moravského pomezí v blízkosti Slavonic až po moravsko-slovenskou hranici na soutoku řek Dyje a Moravy. Tehdy zde firmy vybudovaly necelé dvě stovky objektů LO vz. 36. V letech 1937 až 1938 došlo k výraznému posílení obranných pozic vybudováním několika úseků LO vz. 37, které tvořilo na 900 (!) pevnůstek. Obranné linie zde vybudované měli chránit některé ze životně důležitých komunikací. Především se jednalo o železniční tratě Praha- Bratislava, Vídeň,-Berlín přes Šatov, Znojmo a Moravské Budějovice, Vídeň-Brno přes Helvín, Hrušovany nad Jevišovkou a Střelice a konečně Znojmo-Břeclav. Dále chránily silniční spojky Znojmo-Pohořelice-Brno, Břeclav- Hustopeče-Brno a Znojmo-Jihlava-Praha.

(publikace: Čs.opevnění ve Slupi u Znojma, Pavel Andrýsek, 2008)

Opevnění v katastru obce Slup a Oleksovičky

Pomocí maps.google.cz, ropiky.net a opevneni.cz jsem vytvořil interaktivní mapu československého opevnění na Znojemsku:

Pro úplné zobrazení mapy klikněte na následující odkaz: (Rozmístění čs. opevnění na Znojemsku)

                            
Zobrazit místo Rozmístění čs. opevnění na Znojemsku na větší mapě                                                                                           (Výřez mapy bunkrů v okolí Slupi)

Specifikace československého opevnění