Historické mapy Slupi a okolí

Krajské mapy Moravy (1720) Jana Kryštofa Müllera

Jan Kryštof Müller se narodil 15. března 1673 v předměstí Norimberku, ve Wohrdu. V Norimberku studoval matematiku a kreslení u astronoma a mědirytce G.C. Eimmarta. Po čtyřletých studiích získal místo ve Vídni u císařského plukovníka Luigi Ferdinando Marsigli, který se zabýval přírodovědou a zeměpisem. Marsigli pracoval na velkém geografickém a hydrografickém díle o Dunaji. Müller pro toto dílo určoval polohy uherských měst. Roku 1698, po válečném a diplomatickém vítězství Rakouska nad Turky, doprovázel Müller Marsigliho na cestě do Uher. Jejich úkolem bylo vytvořit podrobnou mapu Uher, především uherského pohraničí. Mapa byla vyhotovena v měřítku 1 : 450 000. Během mapování Müller vykonával astronomická pozorování a pomocí busoly zaměřil větší řeky se všemi meandry. Práce na mapě Uher směřovaly k tomu, že roku 1708 byla Müllerovi svěřena tvorba velké mapy Uher v měřítku 1 : 550 000, která měla být vydána nákladem uherských stavů. Hlavním přínosem této mapy je správné zakreslení Dunaje. Ještě před vydání velké mapy Uher zažádal Müller, aby mohl pracovat na dalších mapách rakouských dědičných zemí a následně vytvořit velký „Atlas Austriacus“. Po mapě Uher následovala mapa Moravy.

Výřez mapy, originál na: www.mapy.mzk.cz

Krajské mapy Moravy (1730) Jana Kryštofa Müllera - Homannovi dědicové

Z mapového díla Jana Kryštofa Müllera, věhlasného kartografa počátku 18. století, vznikla během 18. století řada krajských map Čech a Moravy. Homannovo norimberské nakladatelství vydalo ve 30. a 40. letech 18. století tištěné, kolorované mapy šesti moravských krajů, Brněnského, Hradišťského, Jihlavského, Přerovského, Olomouckého a Znojemského. Později, koncem 60. a v 70. letech přibyly tištěné kolorované mapy dvanácti českých krajů, Bechyňského, Berounského, Boleslavského, Čáslavského, Hradeckého, Chrudimského, Kouřimského, Litoměřického, Plzeňského, Prácheňského, Rakovnického a Žateckého.

Výřez mapy, originál na: www.oldmaps.geolab.cz

Mapa Moravy Cóvense a Mortiera z roku 1742

Podobně jako Müllerova mapa Čech byla po celé 18. století základem všech mapových děl, zobrazujících České království, byla také jeho mapa Moravy z roku 1716 pramenem pro kartografická zpracování Moravského markrabství. Již od roku 1730 vydávala norimberská kartografická dílna Jana Baptisty Homanna podle Müllera mapy moravských krajů a zmenšenou celkovou mapu Moravy. Odvozené mapy Moravy vycházely i v dalších nakladatelstvích, v Norimberku u Jana Kryštofa Weigela, ve Vídni u Jana Jakuba Lidla a Františka Jana Josefa Reillyho, v Augšpurku u Matyáše Seuttera aj. Müllerovu mapu Moravy vydalo rovněž amsterodamské nakladatelství Cóvens a Mortier, které založil roku 1721 Jan Cóvens (1697-1774) se svým švagrem Cornelisem Mortierem (1699-1783), nejstarším synem knihtiskaře a nakladatele Petra Mortiera (1661-1711). Cóvensovu a Mortierovu mapu Moravy v měřítku cca 1 : 500 000 a rozměry 485x635 mm kreslil J. Condet. Zobrazuje zemi rozdělenou do šesti krajů (Brněnský, Hradišťský, Jihlavský, Olomoucký, Přerovský a Znojemský), města, městečka i menší lokality, vodstvo a schematicky zeleň a reliéf. Mapu zdobí moravský znak, alegorie lovu a hojnosti.

Výřez mapy, originál na: www.oahshb.cz

I. vojenské mapování – josefské (Morava 1783)

Jeho podkladem se stala Müllerova mapa zvětšená do měřítka 1: 28 800. Důstojníci vojenské topografické služby projížděli krajinu na koni a mapovali metodou "a la vue", česky to zní méně vznešeně - "od oka", tj. pouhým pozorováním v terénu. Jeden důstojník za léto zmapoval až 350 km². Před mapováním nebyla z finančních a časových důvodů vybudována síť přesně a astronomicky určených trigonometrických bodů. Proto pokusy o sestavení přehledné mapy monarchie, bez její kvalitní geometrické kostry, skončily neúspěšně. Kresba nešla jednoznačně napojit, bortila se, či překrývala. Velká pozornost byla věnována komunikacím (rozlišeny podle sjízdnosti - císařské silnice aj.), řekám, potokům i umělým strouhám, využití půdy (orná půda, louky, pastviny atd.) i různým typům budov - kostely, mlýny. Díky barevnému rozlišení jednotlivých složek (mapy byly ručně kolorovány) je lze snadno identifikovat. Současně s kresbou map vznikal vojensko-topografický popis území obsahující informace co v mapě nebyly - viz šířka a hloubka vodních toků, stav silnic a cest, zásobovací možností obcí, aj. Tento materiál jen pro území Čech sestává z 19 rukopisných svazků. Na okraji každého listu je seznam obcí a kolonky pro doplnění počtu obyvatel, koní apod. Na některých listech tato čísla chybí, můžeme je však najít ve výše zmíněném vojensko-topografickém popise. Význam I. vojenského mapování spočívá nejen v jeho podrobnosti, měřítku a téměř vyčerpávajícím písemném operátu, ale též v době jeho zhotovení. Zachycuje území Čech, Moravy a Slezska jako celek v době před nástupem průmyslové revoluce, v době největšího rozkvětu kulturní barokní krajiny a její nejvyšší diverzity.

Výřez mapy, originál na: www.oldmaps.geolab.cz

© 1^st (2^nd ) Military Survey, Section No. xy, Austrian State Archive/Military Archive, Vienna
© Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně - http://www.geolab.cz
© Ministerstvo životního prostředí ČR - http://www.env.cz

Müllerova mapa Moravy 1802

Výřez mapy, originál na: www.mapy.vkol.cz

II. vojenské mapování – Františkovo (Morava 1836 - 1840)

Proběhlo v rakouské monarchii v létech 1806-1869. Pro tento účel byla v rozmezí let 1806-1811 a 1816-1821 vybudována trigonometrická síť.

Měřítko 1:28 800 bylo jako u předchozího díla odvozeno z míry sáhové, pro okolí velkých měst, vojenské tábory a prostory bylo voleno

dvojnásobné 1:14 400. Zhuštění trigonometrické sítě a vlastní mapování bylo provedeno graficky na měřickém stole, případně krokováním a odhadováním vzdáleností. Tam, kde již proběhlo katastrální mapování, byly zmenšené katastrální mapy použity jako polohopisný podklad. Vyměřovací listy byly vykresleny a kolorovány v 11 barvách, černý popis a polohopis, červené zděné budovy, dálkové silnice a kamenné mosty, světle zelené louky, světle zelenomodré pastviny, tmavě zelené zahrady, šedohnědé okraje lesů, šedozelené plochy lesů, tmavě modré vody a břehovky vodních ploch, světle modré vodní plochy, hnědé ostatní komunikace a skály a šedočerné šrafy, kterými byl vyjádřen výškopis. Čtyři vyměřovací listy tvořily jednu mapovou sekci o rozměru 52,7 x 52,7 cm a zobrazené ploše 230,2 km čtverečních. V Čechách bylo v létech 1842-1852 vyhotoveno 267 (238?) sekcí na číselném polohopisném podkladě gusterbergské katastrální soustavy a na grafickém polohopisném podkladě, kterým byly zmenšené katastrální mapy stabilního katastru z let 1826-1843. Na Moravě a ve Slezsku bylo vyhotoveno v létech 1836-1840 146 (126?) sekcí na číselném polohopisném podkladě svatoštěpánské katastrální soustavy a na grafickém polohopisném podkladě, kterým byly opět zmenšené katastrální mapy stabilního katastru z let 1824-1836. Součástí tohoto díla byly podrobné vojensko-geografické popisy jednotlivých zemí, např. popis Čech byl zpracován v předstihu již v létech 1806-1809 v 26 svazcích doplněných operační mapou v měřítku 1:230 400 a 115 mapami v měřítku 1:28 800 a 1:14 400. Také operáty druhého vojenského mapování nebyly, s výjimkou okolí měst, reprodukovány a byly utajovány.

Výřez mapy, originál na: www.oldmaps.geolab.cz

Mapy moravských a slezských krajů Konráda Schenkla z let 1841 - 1845

Mapy šesti moravských krajů (Brněnského, Hradišťského, Jihlavského, Olomouckého, Přerovského a Znojemského) a dvou slezských (Opavského a Těšínského) Konrada Schenkla z let 1841-1845 byly zpracovány s využitím podkladů katastrálního mapování. Kromě obvyklého zeměpisného obsahu zachycují také hranice panství a statků.

Výřez mapy, originál na: www.mapy.vugtk.cz

Generální mapa Moravy 1857

Výřez mapy, originál na: www.mapy.vkol.cz

Mapa Moravy 1868

Výřez mapy, originál na: www.mapy.vkol.cz

Speciální mapa Moravy 1874

Výřez mapy, originál na: www.mapy.vkol.cz

Mapa Moravy a Slezska 1872 - 78

Výřez mapy, originál na: www.mapy.vkol.cz

III. vojenské mapování - Františko-josefské (Morava 1876 - 1878)

Proběhlo v rakouské monarchii v létech 1869-1885. V Čechách (1877-1879), na Moravě (1876-1877) a ve Slezsku (1876) se mapovalo již v dekadickém měřítku 1:25 000, okolí velkých měst, vojenské tábory a prostory v měřítku dvojnásobném 1:12 500. Číselným polohopisným podkladem byly trigonometrické body dané pravoúhlými souřadnicemi v soustavách gusterbergské a svatoštěpánské, které byly lokálně transformovány do souřadnicové soustavy Sansonova-Flamsteedova polyedrického zobrazení. Grafickým polohopisným podkladem byly katastrální mapy zmenšené do měřítka 1:25 000. Číselným výškopisným podkladem byly nadmořské výšky trigonometrických bodů určené trigonometricky měřenými výškovými pořady připojenými na bod přesné nivelace. Vlastní mapování bylo provedeno graficky na měřickém stole protínáním zpravidla ze dvou směrů, buzolními pořady a rajónováním s odhadem délek, výšky se určovaly většinou trigonometricky z výškového úhlu naměřeného výškoměrem a odsunuté délky nebo barometricky. Vyměřovací listy byly vykresleny, doplněny vrstevnicemi a kolorovány v 11 barvách, černý polohopis a šrafování, červené značky trigonometrických bodů, kamenných objektů, mostů a silnic, tmavě modré vody a břehovky vodních ploch, světle modré vodní plochy, zelené louky, žlutozelené pastviny, zelenomodré zahrady a sady, žluté vinice, tmavě zelené okraje lesů, šedozelené lesy a žlutohnědé vrstevnice a skály.