Slup

Co je to Slup?

Zařízení k samočinnému odchytávání ryb plujících (táhnoucích) po proudu vodního toku nebo tímto proudem strhávaných. Slup je tvořen žlabem z podélných latěk (brlení) a vkládá se do proudící vody například u jezu tak, aby protékající voda propadala mezi brlením a zachycené ryby sklouzly do podstavené, nejčastěji dřevěné bedny s otvory. Slup se dříve používal hlavně k lovu úhořů.

 

a nebo také co je to Slup?

Obec nacházející se ve východní části okresu Znojmo, vpravo od toku Dyje v nadmořské výše 191 m.n.m, cca 4 km od hranic s Rakouskem. 

Současnost obce                                                                       

Před rokem 1945 byla Čule téměř čistě německou obcí. Podle údajů ze sčítání obyvatel z roku 1930 se k německé národnosti hlásilo 1277 osob z celkového počtu 1367 tehdejších obyvatel obce. Přítomnost německé většiny byla zřejmě důvodem toho, proč v obci nevznikl žádný český revolučí národní výbor. Podle Vládního nařízení č. 4, o volbě a pravomoci národních výborů, ze dne 5. 5. 1945, byla obec Čule klasifikována jako obec s většinou „státně nespolehlivého obyvatelstva“ a ONV ve Znojmě tedy přistoupil k dosazení správního komisaře. Ještě před dosazením správního komisaře udržovala ovšem neoficiální správu obce stanice Národní bezpečnostní stráže v Jaroslavicích. Na zdejší stanici se dne 2. 7. 1945 také dostavila deputace obce Zděchov (okr. Vsetín), která měla dle instrukcí ONV ve Znojmě dohodnout podrobnosti osídlení obcí Čule a Oleksovičky. V následujících dnech (5. – 7. července 1945) přišlo do Čule asi 90 uchazečů ze Zděchova a po prohlédnutí usedlostí obsadili celkem 70 usedlostí. O přesto byla obec nakonec osídlena jen z jedné třetiny a řada zemědělských usedlostí zůstala prozatím opuštěna.

Do funkce správního komisaře pro obce Čule a Oleksovičky byl z rozhodnutí ONV ve Znojmě (čj. 1893/I) jmenován Bohuslav Rožek z Jevišovic, který převzal správu obou obcí k 16. 7. 1945. Ještě téhož dne převzal nový komisař správu obce Čule od bývalého německého starosty Karla Bauera a pokladníka Františka Baumgartnera. Z protokolu o převzetí obecní správy je zřetelné, že většina správních, účetních a evidenčních knih z období kdy obec příslušela k znojemskému landrátu (1938-1945), byla zničena před příchodem Rudé armády.

Činnost správního komisaře během roku 1945 není bohužel možné rekonstruovat, neboť první zápis o zasedání správní komise v Čuli je datován až k 4. 1. 1946. Mimo zajištění dohledu nad průběhem zemědělských prací se činnost správního komisaře soustředila především na osídlení obce a odsun německého obyvatelstva. Zasedání správní komise ze dne 25. 1. 1946 nedoporučilo ONV ve Znojmě udělovat místním Němcům státní občanství. Odsun Němců probíhal od 16.-19. března 1946. Po Němcích zůstalo v Čuli neobydleno téměř 95 domů a zemědělských usedlostí.

MNV byl v Čuli ustaven teprve po květnových volbách (1946) do Ústavodárného národního shromáždění. Na základě vládního nařízení č. 120/46 Sb. a směrnice ministerstva vnitra (B-2541-6/6-46-II/2, ze dne 6. 6. 1946) byly národní výbory  obnoveny tak, aby zastoupení odpovídalo poměrnému výsledku voleb. Schůze volebního výboru se konala dne 25. 6. 1946 a předsedou volebního výboru byl zvolen Pokorný Josef. Na ustavující schůzi MNV (7. 7. 1946) předal Bohuslav Rožek správu obce nově zvolenému předsedovi Antonínu Hrbáčkovi.

První návrh na změnu úředního názvu obce vzešel z podnětu Místopisné komise zemské osvětové rady v Brně, již v dubnu 1947. Ta doporučila obnovit původní historický název obce (tj. Slup), na místo užívaného a zkomoleného názvu „Čule“. Pro osadu Knast (něm. Gnast), která politicky a katastrálně příslušela k Čule, navrhovala místopisná komise původně jako nový název Hnězdo (nyní Hnízdo). Rada MNV sice schválila na své mimořádné schůzi (20. 4. 1947) změnu názvu obce z Čule na Slup, ale k definitivní změně názvu došlo až na základě Vyhlášky ministerstva vnitra č. 864, ze dne 5. 8. 1949. Podle instrukcí ONV ve Znojmě (zn. 171-20/8-1949) se užívání nového názvu obce mnělo (od srpna roku 1949) striktně dodržovat ve veškeré úřední korespondenci.

          

Během roku 1947 došlo taktéž k významné změně v hranicích katastrálního území obce Čule. Asi 6 km od Čule se nachází menší osada Hnízdo, tehdy se sídlem velkostatku o výměře zhruba 150 ha (k roku 1947), která dosud náležela do katastrálního území obce Čule. Vzhledem k scelování pozemků v průběhu osídlování sousedních obcí Micmanice, Strachotice a Ječmeniště, zůstalo katastrální území osady Hnízdo jaksi odděleno od hranic katastrálního území obce Čule. Místní občané této osady si rovněž stěžovali na špatnou dostupnost a spojení s šest kilometrů vzdálenou obcí Čule. Změna územních hranic a katastrální příslušnosti byla realizována v letním období roku 1949 a osada Hnízdo se stala samostatným katastrálním územím. Po roce 1960 připojena k obci Vrbovec.

  

Mezi léty léty 1948-1951 byla struktura ve vedení MNV Slup poměrně nestabilní. Antonín Hrbáček rezignoval na funkci předsedy MNV dne 14. 7. 1948 ze zdravotních důvodů a jeho funkci dočasně převzal Kučera Jaroslav. Poté, co MAV NF odvolal z funkce dosavadní členy, krátce vykonával funkci předsedy Josef Pokorný. Od května roku 1950 převzal vedení MNV Bohumil Stejskal. Vnitřní organizace činnosti MNV byla, v intenci Vládního nařízení č. 14/1950 Sb., rozdělena do několika referátů a zvoleni příslušní referenti. V listopadu 1950 došlo opět k rozpuštění MNV a zavedení prozatímní správy. Správní komise působila ve složení: Plánka Jan, Vosmanský František, Klempa Josef a Kukla Josef. V únoru 1951 proběhla ustavující schůze neorganizovaného MNV ve Slupi, která zvolila za předsedkyni MNV Smolíkovou Marii.

V padesátých letech probíhala také ve Slupi tzv. kolektivizace zemědělství a socializace vesnice. I přesto, že do místního JZD vstoupila většina zemědělců z obyvatel obce (celkem 54 čísel popisných), existovala zde vlivná opozice soukromých zemědělců, která očekával krach kolektivního zemědělství. V obci sice byla založena pobočka strojní traktorové stanice, která měla přispívat ke zvyšování zemědělské výroby a produkce, ale členové rady MNV si často stěžovali na nedbalost její práce.

Na základě usnesení (č.XXI-59) ONV ve Znojmě ze dne 6. 3. 1964, došlo ke sloučení obce Slup s menší obcí Oleksovičky (asi 2,5 km jihovýchodně od Slupi). Návrh na integraci obou obcí byl projednán v plénu MNV Slup a Oleksovičky dne 16. 12. 1963. Počet obyvatel sloučené obce nyní dosahoval 666 osob. Většina obyvatel byla zaměstnána v zemědělství na místním státním statku.

        

Po volbách v prosinci roku 1971 byl do funkce předsedy MNV opět zvolen Jaroslav Kučera. Byla zvolena rada MNV v tomto složení: Kučera Jaroslav, Smutný Antonín, Prokůpek Vladimír, Povalač Josef, Řezníčková Marie. V následujících letech proběhla ve Slupi výstavba rodinných domků typu „OKAL“ (uvedeny do provozu v roce 1976) a zejména rekonstrukce významné místní památky – pozdně renesančního vodního mlýna.

Tato historická stavba také představuje nejvýraznější dominantu obce (dnes národní kulturní památka). Po válce byl objekt mlýna (č.p. 94) zkonfiskován německým majitelům a dosazen zde národní správce František Juračka. V následujícím období objekt využívalo zdejší JZD k mletí obilí a stavba více méně chátrala. V roce 1970 přešel mlýn do vlastnictví státu a pod správu Technického muzea v Brně. Rekonstrukce byla prováděna podle projektové dokumentace, kterou zpracoval podnik Hutní projekt Brno (dříve Interprojekt). Proces centralizace veřejné správy, který se od sedmdesátých let minulého století opíral o koncepci tzv. střediskové sídelní soustavy, vyvrcholil v roce 1986 integrací MNV obce Slup se střediskovou obcí Jaroslavice. Návrh na sloučení národních výborů obou obcí vzešel z usnesení rady ONV Znojmo )č. 4-01/80). Na zasedání pléna MNV ve Slupi byl návrh projednán a schválen dne 1. 2. 1980. Protože Místnímu národnímu výboru v Jaroslavicích tehdy příslušel statut obce s rozšířenou působností předpokládalo se, že integrace přinese zlepšení situace v oblasti dostupnosti služeb a investic do středisek osídlení. Plenární zasedání ONV ve Znojmě schválilo usnesení )č. XIX/72-16/85) ze dne 26. 9. 1985 sloučení MNV Slup a MNV Jaroslavice od 1. 1. 1986. Veřejná správa obce Slup nyní spadala pod činnost Místího národního výboru v Jaroslavicích. 

Poznámky:        

 

 

Rok	Stav 1.1.	Narození	Zemřelí	Přistěhovalí	Vystěhovalí	Přírůstek přirozený	Přírůstek migrační	Přírůstek celkový	Stav 31.12.
1971	566	9	3	6	26	6	-20	-14	552
1972	552	11	8	14	23	3	-9	-6	546
1973	546	19	5	19	22	14	-3	11	557
1974	557	9	7	6	19	2	-13	-11	546
1975	546	19	8	15	20	11	-5	6	552
1976	552	14	2	4	25	12	-21	-9	543
1977	543	7	3	4	10	4	-6	-2	541
1978	541	13	5	11	21	8	-10	-2	539
1979	539	12	7	20	18	5	2	7	546
1980	546	11	6	9	23	5	-14	-9	537
1981	534	6	3	7	5	3	2	5	539
1982	539	6	4	4	16	2	-12	-10	529
1983	529	6	11	18	7	-5	11	6	535
1984	535	3	-	7	18	3	-11	-8	527
1985	527	8	7	13	16	1	-3	-2	525
1986	525	2	6	6	19	-4	-13	-17	508
1987	508	3	5	10	9	-2	1	-1	507
1988	507	12	5	6	4	7	2	9	516
1989	516	2	3	6	10	-1	-4	-5	511
1990	511	5	11	8	11	-6	-3	-9	502
1991	440	6	6	-	8	-	-8	-8	432
1992	432	5	2	-	13	3	-13	-10	422
1993	422	9	2	5	16	7	-11	-4	418
1994	418	6	6	-	16	-	-16	-16	402
1995	402	4	2	-	6	2	-6	-4	398
1996	398	3	5	36	10	-2	26	24	422
1997	422	3	5	1	13	-2	-12	-14	408
1998	408	3	8	1	18	-5	-17	-22	386
1999	386	4	6	16	13	-2	-3	1	387
2000	387	4	6	8	10	-2	-2	-4	383
2001	413	3	2	17	19	1	-2	-1	412
2002	412	6	2	27	10	4	17	21	433
2003	433	3	6	20	7	-3	13	10	443
2004	443	5	6	9	16	-1	-7	-8	435
2005	435	5	6	13	7	-1	6	5	440
2006	440	7	5	10	11	2	-1	1	441
2007	441	4	7	5	10	-3	2	-1	440
2008	440	4	7	12	10	-3	2	-1	448
2009	448	8	6	17	11	2	6	8	452
2010	452	6	6	15	18	-	-3	-3	449

 

 

Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (předběžné výsledky)

 

1. Obyvatelstvo podle pohlaví a druhu pobytu

		26. 3. 2011	1. 3. 2001
Obyvatelstvo  celkem		447	408
V tom pohlaví	muži	228	191
	ženy	219	217
v tom druh	trvalý	433	407
	dlouhodobý	14	1
Z celku cizinci		15	1
Narození v obci		210	197

     

2. Obyvatelstvo podle věku

			26. 3. 2011	1. 3. 2001
Obyvatelstvo celkem			447	408
v tom ve věku	0 - 14 let	celkem	73	64
		muži	37	28
		ženy	36	36
	15 - 64 let	celkem	313	287
		muži	162	147
		ženy	151	140
	65 let a více let včetně nezjištěno	celkem	61	57
		muži	29	16
		ženy	32	41

 

3. Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu

		26. 3. 2011	1. 3. 2001
Muži celkem		228	191
Z toho	svobodní	93	77
	ženatí	105	102
	rozvedení	20	8
	ovdovělí	10	4
Ženy celkem		219	217
Z toho	svobodné	78	69
	vdané	103	100
	rozvedené	13	12
	ovdovělé	25	36

 

4.  Obyvatelstvo podle nejvyššího ukončeného vzdělání

		26. 3. 2011	1. 3. 2001
Obyvatelstvo ve věku 15 a více let		374	344
Z toho nejvyšší ukončené vzdělání	základní včetně neukončeného	110	120
	střední včetně vyučení (bez maturity)	156	154
	úplné střední (s maturitou) a vyšší odborné včetně nástavbového	73	59
	vysokoškolské	17	7
	bez vzdělání	4	2

 

5. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity

			26. 3. 2011	1. 3. 2001
Obyvatelstvo celkem			447	408
Ekonomicky aktivní			194	211
z toho	zaměstnaní		164	177
	z toho	zaměstnanci	129	151
		zaměstnavatelé	4	-
		osoby pracující na vlastní účet	18	-
	nezaměstnaní		30	34
Ekonomicky neaktivní			222	193

 

6. Obyvatelstvo podle národnosti

		26. 3. 2011	1. 3. 2001
Obyvatelstvo celkem		447	408
Z toho národnost	česká	176	338
	moravská	87	59
	slezská	-	-
	slovenská	-	4
	polská	-	-
	německá	-	-
	romská	-	1
	neuvedeno	152	5

 

7. Obyvatelstvo podle náboženské víry

		26. 3. 2011	1. 3. 2001
Obyvatelstvo celkem		447	408
Věřící - nehlásící se k církvi		38	-
Věřící - hlásící se k církvi		60	175
Z toho	Církev římskokatolická	54	169
	Církev československá husitská	-	-
	Českobratrská církev evangelická	-	2
Bez náboženské víry		122	188

 

8. Obyvatelstvo podle státního občanství

		26. 3. 2011	1. 3. 2001
Obyvatelstvo celkem		447	408
Z toho podle státního občanství	Česká republika	432	407
	Slovensko	-	-
	Německo	-	-
	Polsko	-	-
	Ukrajina	14	1
	Rusko	-	-
	Vietnam	-	-

 

9. Domy podle obydlenosti, druhu domu a vlastníka

		26.3. 2011	1. 3. 2001
Domy celkem		191	168
z toho obydlené		154	133
z obydlených	rodinné domy	150	133
	bytové domy	2	-
Z obydlených podle vlastníka domu	fyzická osoba	-	-
	obec, stát	-	-
	bytové družstvo	-	-
	spoluvlastnictví vlastníků bytů	1	-
	kombinace vlastníků	-	-
z obydlených s obdobím		-	-

 

10. Neobydlené domy podle druhu domu a důvodu neobydlenosti

			26. 3. 2011	1. 3. 2001
Neobydlené domy celkem			37	35
Z toho druh domu	rodinné domy		36	34
	Z toho důvod neobydlenosti	sloužící k rekreaci	16	14
		přestavba domu	3	2
		nezpůsobilé k bydlení	3	4
	bytové domy		-	-
	Z toho důvod neobydlenosti	přestavba domu	-	-
		nezpůsobilé k bydlení	-	-

 

11. Obydlené byty podle právního důvodu užívání bytu a vybavenosti

		26. 3. 2011	1. 3. 2001
Obydlené byty celkem		153	134
z toho právní důvod užívání bytu	ve vlastním domě	112	131
	v osobním vlastnictví	24	-
	nájemní	4	1
	družstevní	-	-
z toho vybavenost osobním počítačem	s internetem	68	3
	bez internetu	4	9
z toho koupelna		141	119
z toho splachování		137	107

 

12. Obydlené byty podle způsobu vytápění a použitých energií

		26. 3. 2011	1. 3. 2001
Obydlené byty celkem		153	134
z toho převládající způsob vytápění	ústřední	88	77
	etážové (s kotlem v bytě)	21	14
	kamna	30	32
z toho energie používaná k vytápění	z kotelny mimo dům	1	-
	uhlí, koks, uhelné brikety	12	31
	plyn	87	80
	elektřina	14	10
	dřevo	31	13
z toho plyn zaveden do		104	85